Anotace a obrázky obálek knih pocházejí z oficiálních stránek nakladatelství, které knihu vydává.

Recenze: Deklarace smrti

8. října 2013 v 17:24 | Ronnie |  Reviews
Originální název: The Deklaration
Autor: Gemma Malley
Série: Deklarace
Díl: první
Nakladatelství: Fragment, 2013
Vydání: Paperback, 256 stran
První věta: Jmenuji se Anna.

Anotace: Velká Británie, rok 2140. Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?





Uplynulo již sto let od doby, kdy se lidem podařilo najít lék na Dlouhověkost. Lidé se naučili, jak podvést smrt. To však s sebou nese zásadní problém a sice přelidnění. Právě proto byla v roce 2080 přijata Deklarace, která lidem zakazuje mít děti. Jedinou možností, která umožňuje dítě mít, je stát se Vyloučeným. Tito lídé nesmí brát léky na Dlouhověkost, výmenou za to však mohou mít dítě. Pouze jedno dítě. Našli se však i tací, kteří měli více než jedno dítě, a dokonce i mezi Vyvolenými uživateli léků se objevili ti, kteří si pořídili dítě navzdory tomu, co nařizuje Deklarace. Takové děti se staly Přebytečnými. V podstatě odpadem, který neměl nikdy existovat. Přebyteční jsou odváženi do speciálních center, kde žijí, nebo spíš přežívají za otřesných podmínek a kde je jim neustále připomínáno, kde je jejich místo. A to není nikde, oni jsou jen přítěží a vůbec by tady neměli být. Ale jsou...

Jednou z Přebytečných je i téměř patnáctiletá Anna, která byla jako dvou letá odebrána rodičům a tím také odsouzena k životu v Grange Hallu. Zde se z ní stala příkladná Přebytečná, která ví, kde je její místo. Dalo by říct, že Annu zde dokonale zmanipulovali. Udělali z ní poslušnou ovci, bez vlastního názoru, která naprosto slepě důvěřuje všemu, co jí zde napovídali. Věci se začnou měnit ve chvíli, kdy je do Grange Hallu přiveden nový Přebytečný, Petr. Ten Anně tvrdí, že všechno čemu celý život věřila, je úplně jinak. Petr mimo jiné tvrdí také to, že zná Anniny rodiče, ale tomu ona přece nemůže věřit nebo ano? Své rodiče z duše nenávidí, jsou špatní. Ona by neměla vůbec existovat. Je Přebytečná. A zavinili to její rodiče...


Tato kniha autorky Gemmy Malley u nás vyšla již před lety pod názvem Přebyteční, letos nakladatelství Fragment vydalo knihu znovu s novou obálkou, tentokrát jako Deklaraci smrti. Jedná se jednu z prvních dystopiíí, které u nás vyšly a už při prvním vydání kniha zaznamenala oblibu u čtenářů... Když jsem před časem na tehdejší Přebytečné narazila, kniha byla beznadějně vyprodána a nedala se téměř nikde sehnat. Proto mě velice potěšilo, když jsem se dozvěděla, že se kniha dočká druhého vydání.

Podle mého názoru se Deklarace smrti bude líbit především mladším čtenářům, jelikož by jim mohl vyhovovat styl jakým je kniha napsána. Jedná se v podstatě o jednoduchou četbu, příběh je psán poněkud stroze, ale nemyslím si, že by to něčemu zásadně vadilo. Příběh je dostatčně originální a zajímavý na to, aby zaujal. Pokud se však řadíte mezi náročnější čtenáře, nečejte od této knihy příliš, byly byste nejspíš zklamaní. Kniha určitě poslouží jako příjemná odpočinková četba. Nakonec každý někdy potřebuje nějaký relax, tak proč nesáhnou právě po Deklaraci smrti. Pokud od knihy nebudete očekávat zázraky, mohla by se Vám zalíbit. Já osobně oceňuji autročin nápad. Přelidnění a následné problémy s tím spojené, se mi zdají jako dobré, zajímavé a především poměrně aktuální téma. Ráda jsem si přečetla knihu, která se touto problematikou alespoň částečně zabývá.

Příběh knihy se mi zdá celkem zdařilý, čtení šlo téměř samo, nikde žádné zbytečně zdržování. Po dějové stránce je pro mě kniha v naprostém pořádku. S čím mám trochu problém, jsou postavy. Příliš se mi nelíbila povaha ani jedné z hlavních postav. Anna je typická hrdinka, která naprosto slepě důvěřově všemu, co jí kdo napovídá. Vůbec neuvažovala. Někdy mi připadalo, že to snad ani nedokáže. K ostatním se chovalo dost zvláštně. Neměla to sice vůbec snadné a žila v otřesných podmínkách, ale stejně jsem si Annu nedokázala příliš oblíbit. Je pravda, že postupem času, jak děj plynul a věci se začaly hýbat určitým směrem, Annin charakter se začal měnit, což byly změny určitě k lepšímu, přesto se z Anny Coveyová nejspíš nikdy nestane jedna z mých nejoblíbenějších postav. Doufám však, že v dalších dílech si hlavní hrdinku oblíbím alespoň o něco víc.
Pak je tady ještě Petr, jeho charakter se mi sice líbil víc než ten Annin, ale ani tak nemůžu říct, že bych si ho nějak víc oblíbila. Byl pro mě nevýrazný, nepříliš zajímavý. Na druhou stranu mi bylo sympatické jeho chování vůči Anně.

Postavy jsem si sice moc neoblíbila, ale přesto si myslím, že kniha stojí za přečtení. Já osobně si pokračování určitě ráda přečtu, protože jsem zvědavá, jak bude celý příběh pokračovat. Deklaraci smrti můžu doporučit, je to hezká kniha, a pokud máte rádi dystopie můžete zkusit jestli Vás konkrétně tento příběh zaujme. Kniha si podle mě zaslouží 3 a půl hvězdičky.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství FRAGMENT.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zoey Zoey | Web | 22. prosince 2013 v 18:37 | Reagovat

Tohle si chci děsně přečíst! :-D A už taak dlouuhooo  :D :-?

2 Ronnie Ronnie | Web | 22. prosince 2013 v 22:08 | Reagovat

1: Tak to doufám, že se ke knížce, co nejdřív dostaneš a že se Ti bude líbit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama