Anotace a obrázky obálek knih pocházejí z oficiálních stránek nakladatelství, které knihu vydává.

Recenze: Hostitel

4. května 2013 v 19:05 | Ronnie |  Reviews
Originální název: The Host
Autor: Stephenie Meyer
Nakladatelství: Tatran, 2009
Vydání: Hardback, 552 strn
První věta: Léčitel se jmenoval Hluboký brod.

Anotace: Melanie Stryderová se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících "divokých" lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. "Poutnice" - její vetřelecká "duše" - která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže - Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují. Stephenie Meyerová patří k nejzajímavějším autorům současnosti. Ve svém Hostiteli nám předkládá strhující a nezapomenutelné dílo o vytrvalosti lásky a o samotné podstatě toho, co člověka dělá člověkem.



Lidstvo téměř vymřelo. Melanie Stryderová je jedou z mála, kterým se stále daří přežít a společně se svým bratrem Jamiem a milovaným Jaredem se skrývá před hrozbou, která neodvratně hrozí všem, kteří ještě zbávají. I ona je však brzy polapena a do jejího těla je implantována Duše, tedy jakýsi stříbrný parazit. Poutnice, Duše, která se nyní nachází v Melaniině těle, má zkušenosti z mnoha jiných planet, které dosud Duše osídlily, v lidském těle se však nachází úplně poprvé. Jejím úkolem je zjístit, z Melaniiných vzpomínek, co nejvíce informací o rebelých, kteří dosud odolávají a poté musí nedobro potlačit její mysl...

Už zakrátko po implantaci má Poutnice dojem, že v tomto případě nejde vše tak, jak má. Nejen, že stále slyší Melanii, cití, jak se snaží vzdorovat, dokonce ona sama jakoby začne upadat do pozadí. Hrozí, že ji Melanie porazí a převezme opět vládu nad svým tělem. To Poutnice nesmí dopustit, nikdy dřív neměla s hostitelskými těly sebemenší problém a teď, když je z ní konečně člověk, tedy bytost schopna vnímat a cítit věci pro Poutnici dosud nepoznané, se nic nesmí pokazit. Ale všechno už špatně je. Poutnice to ví, ale netuší jak proti tomu bojovat. Pod nátlakem Melaniiných vzpomínek, kterými je neustále atakována, se Poutnice podvoluje citům, které jí samotné nepatří, nebo spíš by patřit neměly. To, co cítí Melanie, nyní cítí i sama Poutnice. Melanie ze všeho na světě nejvíc miluje svého bratra a také Jareda a potnice teď také... Dvě duše v jednom těle, to jsou nyní Melanie a Poutnice. A společně se vydávají za tím, co si obě tolik přejí... ale na cestě je bude čekat ohromná spousta těžko překonatelných překážek...


Hostitel je další z řad dystopických knih, se kterými jakoby se v poslední době roztrhl pytel. Narozdíl od jiných knih zde
však velkou roli hraje také Sci-Fi žánr, přeci jen je tady jedním z hlavních témat mimozemská civilizace. Prvky dystopie jsou dost patrné, jak už jsem zmínila, objevují se zde mimozemšťani, kteří napadli a obsadili naši zemi. Utlačování obyvatelstva, jak je pro dystopie typické se zde tedy vyskytuje v trochu jiném pojetí... ale musím říct, že zrovna tohle oceňuji, jelikož se autorce Twilight ságy, Stephanii Meyerové, podařilo vytvořit relativně originální příběh. Mě osobně příběh s mimozemšťany zaujal, i když mi to nepříjde příliš reálné, ale to bude asi tím, že já na takové věci prostě moc nevěřím, to však nic nemění na kvalitě knihy.
Jedná se z velké části také o psychologický příběh. Melanie a Poutnice mají sice stejné tělo, ale uvnitř se skrývají dvě naprosto odlišné duše. Vypadá to na takový případ rozdvojené osobnosti, i když jsou to vlastně dvě různé bytosti, přeci jen se dělí o stejnou tělesnou schránku, takže okamžiky, kdy tělo sice ovlává Poutnice, ale Melanie si dokáže najít cestičku na povrch, lze z této stránky určitě vnímat. A to se mi zdá strašně moc zajímavé a nové, s něčím takovým jsem se zatím moc nesetkala, ano, je spousta knih s podobnou tématikou, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by se dvě osoby o tělo dělily tak intenzivně. Je pravda, že Melanie sice sama za sebe příliš často promlouvat nemohla, ale nátlak, který na Poutnici neustále vyvýjela, se také počítá. Poutnice téměř neustále věděla, že Melanie je tam uvnitř, cítila ji. Tím se asi dostávám k dalšímu pojetí knihy a to je pocitové. Pocitů je tady vážně velká spousta, někomu by to možná mohlo vadit, ale mě ne, líbilo se mi, jakým směrem se celý příběh ubíral, jeho vývoj byl zajímavý a je vidět, že autorka měla vše hezky promyšleno. Podařilo se jí napsat perfektní román plný nečekaných zvratů.
Kniha se ale rozhodně nezabývá jen pocitovou stránkou, naopak, chvíle plné akce a napětí se taky najdou, je pravda, že v první části knihy, je vše bráno spíš popisově, ale ono to bude nejspíš tím, že po tu dobu se Poutnice s nikým nesetkává a tak se není čemu divit, nemá co by řešila, až na své všudy přítomné vnitřní střety s Melanií. V okamžiku, kdy se dostává do jeskyní, se vše obrací a čtenář už o napínavé scény nemá nouzi.


Poutnice alias Wanda: je pro mě jedna z nejoblíbenějších postav celé knihy. A jednoznačně se řadí na přední pozice mého seznamu nejoblíbenějších postav vůbec. Od začátku jsem si ji opravdu oblíbila, abych to vysvětlila, ona jako Duše, je úplně jiná než lidé, o Duších se říká, že jsou mírumilovné, necítí zlobu a Wanda taková určitě je, ona je neuvěřitelně ,,čistá" a neposkvrněná osobnost, která si o nikom snad ani nedokáže myslet nic špatného. To všechno se mi na ní moc líbilo a v okamžiku, kdy se dostala do jeskyní, jsem si ji oblíbila ještě víc, pokud je to vůbec možné. To, jak se k ní všichni chovali, bylo hrozné, ale ona to pořád chápala, byli na ni zlí, ale ona se nezlobila. Trápili ji a ona se nechala, vím, že to může znít spíš tak, že Wanda je slaboch, ale ne, ona je ve skutečnosti neuvěřitelně silná, statečná a tak hodná, až to snad hlava nebere. Ale každopádně její charakter je mi hodně blízký, možná i tím, že mi často připomínala mě samotnou.

V knize je celé množnství opravdu skvělých postav, třeba taková Melanie, její síla a vytrvalost, touha zůstat a nevzdát to, je vážně obdivuhodná a musím se přiznat, že jsem si neuvěřitelně oblíbila Wandu a Melanii jako součást jednoho těla. Co nevěděla jedna, znala druhá a vůbec se mi zdá, že se celkově výbroně doplňovaly... A pak stojí za zmínku rozhodně mužští přotěšci hlavních hrdinek, tedy Jared a Ian. Oba mají rozhodně něco do sebe, já osobně se sice více přikláním k Ianovi, ale naprosto chápu milovnice Jareda :-)... Oba jsou zkrátka skvělí, těžko se popisuje proč, ale kdo jste knihu četli, tak to jistě víte a vy z vás, kdo jste ji ještě nečetli, to doufám brzy napravíte a pak taky pochopíte, co mám na mysli.


Hostitel se zařadil mezi mé nejoblíbenější knihy a o to víc mě mrzí, že mnoho lidí knihu odsuzuje ještě dřív, než si ji vůbec přečtou. Takže pokud jste tento příběh ještě nečetli, odhoďte všechny předsudky stranou, Hostitel má se Stmíváním společné jenom jméno autorky na obalu a nic víc. Maximálně čtivost, která však jednoznačně patří mezi klady Twilight ságy, takže se nebojte a zkuste to. Pokud knihu přečtete a nebude se vám líbít, alespoň budete mít důvod tvrdit, že není dovrá. Ale veřte mi, ona dobrá je. Já osobně ji jedině doporučuju a uděluju plně zasloužených 5 hvězdiček.










 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 4. června 2013 v 19:47 | Reagovat

Videla som film, veľmi sa mi páčil, určite sa chystám aj na knihu, ale že kedy, to je vo hviezdach 8D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama