Anotace a obrázky obálek knih pocházejí z oficiálních stránek nakladatelství, které knihu vydává.

Recenze: Nemám žádné jméno

30. července 2012 v 8:30 | Ronnie |  Reviews
Autor: Dagmar Hilarová
Nakladatelství: Fragment, 2012
Vydání: Hardback, 96 stran
První věta: Svět je jeden velký ranč a život nosí lokty zatraceně nízko.

Anotace: Neuvěřitelný příběh české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové. Krátce před patnáctými narozeninami byla transportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky.
Knihu vydala pod svým jménem nizozemská spisovatelka Miep Diekmann, která si autorství neprávem přisoudila poté, co jí skutečná autorka důvěřivě svěřila svůj rukopis. Po více než třiceti letech vychází autorské dílo Dagmar Hilarové, které získalo již tři významná literární ocenění, v českém jazyce, jak si to vždy přála.






Autobiografický příběh Dagmar Hilarové pojednává o nelehké době, kdy Dagmar jako 15-ti letá dívka strávila za 2. světové války přes dva roky v Terezínském koncentračním táboře.

Dojemný příběh zachycující skutečnou událost o krutém životě vězňů koncentračního tábora zaujme a ohromý nejednoho čtenáře. V této napohled drobné a uzounké knížečce, se skrývá opravdu velice silný příběh doslova ohromných rozměrů, který s sebou přínáší nevyslovené poselství... Příběh plný útrap a krutosti doby, ale i přátelství, lásky a radosti, která příchází i pro zdánlivé maličkosti, které jsou pro mnohé znás dnes již naprostou samozřejmostí. Vše, co se v této výjimečné knize událo, jistě nemůže nechat čtenáře chladným.

Při čtení se čtenáři naskytne nejedna příležitost zamyslet se nejen nad daným tématem, ale také nad životem samotným. Jak už jsem zmínila, jedná se o opravdu velmi silný příběh, který mě osobně zaujal, i když jsem se z počátku obávala si něco takového přečíst, jsem ale opravdu moc ráda, že jsem své obavy a nerozhodnost překonala a do čtení se pustila. Kniha ve mě vyvolala neuvěřitelné množství emocí, od starchu po nenávist, našly se takové, které jsem občas ani nedovedla popsat, tak moc na mě příběh zapůsobil. Jsem tedy moc ráda, že jsem dostala tu možnost knihu si přečíst, protože mám pocit, že mi toho hodně dala, pomohla mi dívat na Svět zase trochu jinýma očima, dodala mi sdílnější pohled na věci a toho si velmi cením. Je dost možné, že kniha na mě tolik zapůsobila právě proto, že autorka v době kdy se její příběh odehrával, byla zhruba v mém věku, proto jsem se do sledu událostí dokázala lépe vcítit, to však neznamená, že pro starší generace čtenářů by příběh neměl být tak působivý jako pro teenagery.


V knize se dozvíme mnohé o ukradeném autorství příběhu a také o usilovné snaze paní Hilarové o vydání knihy v její rodné zemi. Bohužel, sama autorka se svého přání a snu, tedy vydání knihy v Čechách nedožila, ovšem její syn, Evžen Hilar, své mamince toto velké přání splnil alespoň dodatečně a tak zde konečně po mnoha letech mohla kniha vyjít.

Kniha Nemám žádné jméno je také doprovázená množstvím fotografií, které s příběhem přímo souvisejí. Mimo jiné se na fotografiích nachází nejen sama autorka, ale i jiné postavy jejího vyprávění, vše je pak doplněno záběry, které zobrazují přímo samotný Terezínský koncentrační tábor. Další zajímavostí jsou autorčiny básně, které doplňují samotný děj knihy.


Hodnotit tuto knihu pro mě není nic jednoduchého, nejde totiž říct, že se mi líbila, ano, svým způsobem to tak je, ale jak můžu říct o něčem takovém, že se mi to líbí. Moje pocity jsou docela rozpačité, ale to rozhodně nemá nic společného s kvalitou příběhu, ten je naprosto dokonalý... mě příjde, že hodnotit tento příběh je torchu nepatřičné, to prostě není klasická kniha... a z tohoto důvodu se dnes zdržím klasického hodnocení hvězdičkami, jak to dělám obvykle, mám pocit, že i plný počet by stejně nestačit.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství FRAGMENT.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rodaw Rodaw | E-mail | Web | 7. srpna 2012 v 11:45 | Reagovat

Hodně silná knížka.. každého donutí přemýšlet o životě..

2 Nells Nells | Web | 28. srpna 2012 v 19:27 | Reagovat

Mně se kniha líbila asi hlavně proto, jak říká Rodaw, je to silný příběh!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama